Úvodní informace o projektu

Studium biodiverzity nejen vápencového lomu, ale jakéhokoli území je komplexní, mnohaletá a personálně, odborně, finančně i časově náročná činnost. Vyžaduje velké nasazení mnoha odborníků-specialistů v terénu, a často ještě mnohem více času stráveného určováním sebraného materiálu v laboratoři. Přestože patří lom Mokrá u Brna a jeho bezprostřední okolí k biologicky nejprozkoumanějším místům v České republice, je řada skupin bezobratlých živočichů, o nichž v tomto území stále prakticky vůbec nic nevíme.

kralovna

Jednou z takových skupin je i blanokřídlý hmyz. Nikdo z našeho týmu však není v daném oboru profesionál (vegetační ekolog, pedolog, chiropteroložka a pedagožka). Nemůžeme proto přímo studovat druhovou pestrost této skupiny živočichů. V průběhu vegetační sezóny 2018 však ověříme dostupnost potravních zdrojů pro hmyzí opylovače prostřednictvím podrobného monitoringu včelstev včely medonosné ve speciálně upravených úlech. Použijeme k tomu vlastním silami vyvinutou elektroniku, která nám umožní získávat informace v reálném čase. 

Sledování hmotnostních přírůstků včelích úlů pomocí internetu věcí není dnes již nic nového. Náš projekt je však unikátní proto, že chceme takto získané informace propojit s okolní krajinou a její pestrostí. Potravní zdroje včel se totiž shodují s potravními zdroji nejen mnoha jiných druhů blanokřídlých, ale také dalších skupin bezobratlých živočichů - brouků, dvoukřídlého hmyzu, některých motýlů, dlouhošijek a srpic (Haragsim 2016).  

Včela medonosná (Apis melifera) vytváří jedny z nejorganizovanějších hmyzích kolonií v živočišné říši. Je jedním z mála druhů hmyzu, který je celosvětově domestikován a systematicky používán k opylování rostlin, produkci medu, vosku, pylu, propolisu, mateří kašičky, včelího jedu atd. V České republice je včelařství populárním a široce rozšířeným oborem. Počet registrovaných včelařů v roce 2015 přesáhl 54 tisíc a stále kontinuálně roste (http://www.vcelarstvi.cz). Hustota včelstev v průběhu posledních sto let osciluje mezi 6 a 7 včelstvy na jeden čtvereční kilometr, což představuje jednu z nejvyšších hodnot v Evropě (http://www.vcelky.cz/clanky/2016-hustota-zavceleni-ceske-republiky.htm).

V průběhu vegetační sezóny navštěvují včely květy mnoha druhů rostlin (např. Butz Huryn 1997; Coffey and Breen 1997). Celkově je celosvětově odhadováno, že včely opylují téměř 40 000 různých rostlinných druhů (Crane 1990). Ne všechny však produkují nektar. Některé z nich jsou prospěšné především z důvodu produkce pylových zrn používaných ke krmení plodu. Je dokumentováno, že včely mohou vytlačit původní druhy z preferovaných zdrojů jejich obživy (Goulson 2003). Přestože však jsou včely patrně ve sběru pylu a nektaru značně efektivní, mezidruhová konkurence s ostatními druhy jako jsou např. divoké včely, nebyla shledána jako významný faktor limitující jejich početnost a druhovou pestrost. Podstatnější byla vždy pro tyto druhy přirozená dostupnost potravy (Steffan-Dewenter & Tscharntke 2000). Divoké včely a další druhy hmyzu mohou tedy koexistovat i ve značně „zavčelené“, avšak druhově pestré krajině.

Výživa včel je spojena především s heterogenitou krajiny a diverzitou rostlin v okolí včelích úlů. Množství sladiny a pylu shromážděného včelstvem je v souladu s pokryvností přírodních trávníků a opadavých listnatých lesů, zatímco kulturní krajina jejich produkci obecně ovlivňuje spíše negativně (Donkersley et al. 2014). Rozsáhlé, především vápencové lomy, jakými jsou v jihomoravském regionu například Mokrá nebo Hády u Brna, jsou naopak prezentovány jako místa kulturní krajiny s vysokou biodiverzitou rostlin a hmyzu ( Sádlo & Tichý 2002). Obsahují mnoho odlišných biotopů s hmyzosnubnými rostlinami. Lom Mokrá je znám velkou druhovou diverzitou flóry a je jednou z nejbohatších lokalit denních a nočních motýlů na jižní Moravě (Laštůvka 2014). Předpokládáme tedy, že se tyto vlastnosti projeví také při sezónním monitorování včelstev umístěných v centrální části tohoto lomu.

V rámci navrhovaného projektu chceme zjistit následující: (1) Je produkce včelstva v lomu Mokrá srovnatelná s jiným lomem podobné rozlohy (lom Hády u Brna), jenž je považován za druhově nejbohatší vápencový lom v ČR? (2) Je monitorovaný přínos pylu a sladiny sezónně vyrovnaný a srovnatelný nebo zde existují významné výkyvy? (3) Jaká je délka periody letního nedostatku, která limituje reprodukci a hustotu populací např. divokých včel? (4) Kvetení kterých rostlin v prostoru lomu pozitivně ovlivňuje přínos pylu a sladiny?

 

Literatura

Butz Huryn V.M. 1997. Ecological impacts of introduced honey bees. Quart Rev Bio 72: 275–297.

Coffey M.F. & Breen J. 1997. Seasonal variation in pollen and nectar sources of honey bees in Ireland. J Apic Res 36: 63–76.

Crane E. 1990. Bees and beekeeping. Heinemann Newnes, Oxford.

Donkersley P.,Rhodes G., Pickup R.W., Jones K.C. & Wilson K. 2014.  Honeybee nutrition is linked to landscape composition. Ecol Evol 4: 4195–4206.

Goulson D. 2003. Effects of introduced bees on native ecosystems. Ann Rev Ecol Evol Syst 34: 1–26.

Haragsim O. 2016. Medovice a včely. Nakladatelství Brázda, 3. vydání.

Laštůvka Z. 2014. Druhové spektrum a změny taxocenóz motýlů (Lepidoptera) v prostoru lomu Mokrá. Ms. 17p. Depon. In. ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády.

Sádlo J. & Tichý L. 2002. Sanace a rekultivace po lomové a důlní těžbě. Tržné rány v krajině a jak je léčit. ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, Brno.

Steffan-Dewenter I. & Tscharntke T. 2000. Resource overlap and possible competition between honey bees and wild bees in central Europe. Oecologia 122: 288–296.